Radostná země v pražském Edenu
6. července 2012, XV. Všesokolský slet
Prodanou nevěstou v Divadle ABC v neděli 1. 7. v 19.00 hod. byly oficiálně zahájeny kulturní programy XV. Všesokolského sletu 2012. Tak to řekla starostka České obce sokolské Hana Moučková o odvážném počinu režiséra Bohumila Gondíka, který českou komickou operu volně nastudoval jako lidovou hru se zpěvy a tanci se členy ochotnických spolků a národopisných souborů ke 150. výročí založení Sokola. V historii byly slety zahajovány představeními Prodané nevěsty v Národním divadle, letos poprvé oslavili významné sokolské události samotní sokolové Smetanovou geniální hudbou na Sabinovo půvabné libreto, a to i podle profesionálních divadelních kritiků velmi zdařile.
Člen předsednictva a vedoucí vzdělávacího odboru ČOS Zdeněk Mička v krátkém proslovu vysoce ocenil roli Folklorního sdružení ČR při přípravě a realizaci letošních oslav Sokola a Všesokolského sletu, jehož součástí byla i folklorní skladba Radostná země. Tu shlédli diváci
na stadionu Synot Tip Arény v pražském Edenu ve II. programu hromadných skladeb v pátek 6. července. Za slunečného počasí - na rozdíl od prvního sletového dne – začala tanečním pohybem už skladba seniorů Jen pro ten všední den. Jako čtvrtá přišla na řadu Radostná země, kdy na plochu nastoupili taneční páry z 31 souborů Moravskoslezského a Zlínského kraje.
A bylo se na co dívat! Skladba od samého počátku až do konce gradovala a s ní i výkony tanečníků, umocněné skvělou hudbou Jana Rokyty. Autorka skladby Anna Buroňová výběr tanců zaměřila na příbuzné regiony – Slezsko, Lašsko a Valašsko. Radostná země začala pomalejšími vznosnými tanci Slezska Taněc, V kolaji voda, tyto přešly do rychlejší Šotyšky z Lyžbic, následoval velice rychlý tanec Čeladenský – již z Lašska. Pak se tempo zvolnilo v tanci Starodávný, který vystřídaly rozverné Zvrtky horského Lašska, a potom již skladba přešla do svižné Točené z Lužné a vše vyvrcholilo Zbojnickým. Závěr tedy patřil Valachům, se slavnostní salvou Portášů, která vytvořila efektní tečku za vystoupením.
Anna Buroňová spolu s Helenou Skálovou a Miroslavem Ekartem, kteří skladbu připravili, chtěli ukázat rozmanitost a různorodost tanců i krojů severní Moravy a Slezska, v celé jejich barvitosti a dynamičnosti. Nadšený potlesk celého hlediště, které doslova nechtělo pustit tanečníky ze stadionu, svědčí o tom, že se jim záměr dokonale zdařil. Rovněž pro soubory, které pečlivě nacvičovaly skladbu téměř celý rok, byl ohlas diváků velikou satisfakcí.
Jak řekl komentátor, vidět tolik moravských krojů pohromadě se divákům při jiné příležitosti sotva naskytne. Ale ani diváci u obrazovek nepřišli o tento mimořádný zážitek. Citlivá kamera pořizovala četné záběry zblízka, při kterých mohli obdivovat krokové variace, detaily krojů, dokonalé taneční provedení, dokonce i věkové rozpětí tanečníků – nejmladšímu bylo deset a nejstaršímu sedmdesát let.
Snad nejlepší závěr za celým sletem a folklorním vystoupením udělali mladí členové souborů, čtrnáctiletí tanečníci, kteří přišli poděkovat za to, že se mohli účastnit takové akce. „Netušili jsme, že sletová atmosféra bude tak úžasná a že to pro nás bude zážitkem na celý život. Určitě se příště budeme zase hlásit,“ řekli po skončení Radostné země.
Úspěch skladby Radostná země je nasnadě: vyjádřila ducha sokolského hnutí, které v celé své historii vedlo své členy k lásce k rodné zemi a úctě ke kulturnímu dědictví našeho národa.
Folklorní sdružení ČR
Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1
Tel. 234 621 218, fax: 224 214 647
e-mail: foscr@foscr.cz, www.folklornisdruzeni.cz
|