Legenda Jan Haluza má svůj park i pomník
Ještě před II. světovou válkou si Jan Haluza coby reprezentant Orla přivezl první atletické medaile z katolických olympiád ve Vídni a Lublani. Poté vybojoval řadu rekordů, získal tři republikové mistrovské tituly v přespolním běhu, dva tituly v běhu na tři kilometry překážek, dva tituly v silničním a jeden v lesním běhu, dvakrát zvítězil v závodě Běchovice – Praha. Tehdejším tiskem byl označován za nejúspěšnějšího běžce Čech a Moravy; pro mnohé v době „protektorátního temna“ byl symbolem síly a odvahy porobeného národa. S další totalitou ale přišla krutá „odměna“, pomineme-li ovšem tu nejméně bolestivou – chybějící kapitolu s jeho jménem ve Zlaté knize čs. atletiky.
V padesátých letech se totiž Jan Haluza stal obětí politické perzekuce, byl vězněn a mučen; později po propuštění v roce 1954 řadu let vykonával podřadná povolání a teprve v 60. letech se mohl začít věnovat právnické praxi. Po listopadu 1989 se rodák ze Šternova (dnes součást Újezdu u Brna) začal opět aktivně účastnit společenského i politického života, spolu s manželkou se věnoval především besedám s mládeží. Jeho životní příběh byl natolik tragicky silný a lidsky přesvědčivý, že nemohl zůstat nepovšimnutý novou výkonnou politickou mocí. Jan Haluza byl oceněn řadou vyznamenání, např. Zlatou medailí za čestný běh životem; za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva převzal v říjnu r. 2010 z rukou prezidenta republiky Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Když se 25. srpna 2011 ve svých 97 letech navždy rozloučil s tímto světem, nikdo z jeho nejbližších netušil, že přesně o rok, měsíc a den později bude mít v Újezdu u Brna, „svůj park“. Ve středu 26. září 2012 se tu totiž konala velká sláva – obyvatelům obce byl dán do užívání nový „Park Jana Haluzy“ s uměleckou skulpturou připomínající život a dílo člověka,
který si ze všech sportovních vítězství nejvíce cenil, řečeno jeho slovy, to jediné – vítězství v „běhu“ o vlastní život v dobách totality.
Slavnostního aktu otevření parku se zúčastnili spolu se stovkami místních obyvatel i starosta obce Jan Hradil, nakladatel a jednatel TG TISK Lanškroun Jiří Sloupenský, předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica a další hosté. Jejich slova pietní vzpomínky na Jana Haluzu všem ve zkratce připomněla, že osobnosti jeho typu byly, jsou a budou základním genofondem cti národa a jeho odvahy vzepřít se moci, která základní principy demokracie, svobody a rovnosti občanů před zákonem podřizuje diktátu ideologie a stranickosti.
O vysoce kultivovanou podobu uctění památky Jana Haluzy se kromě Obecního úřadu v Újezdu u Brna a jeho radních zasloužil především Jiří Sloupenský. S Janem Haluzou ho pojilo nejen dlouholeté přátelství, ale i relativně obdobný osud. V projektu kulturního „zvěcnění“ památky na člověka, o němž po roce 1989 legendární Emil Zátopek prohlásil „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka“, se etabloval nejen jako donátor, ale i výrazně jako občan. Původně totiž zamýšlel uctit památku své velkého přítele v Pozlovicích u Luhačovic, kde manželé Jan a Věra Haluzovi dlouhá léta bydleli, ale když tamější obecní úřad neprojevil zájem, pln odhodlání „prosadit svou“ obrátil se jinam − na újezdského starostu.
Slavnostním odhalením Parku s pomníkem Janu Haluzovi však „oficiality“ v Újezdu u Brna ještě nekončily. V 16 hodin na ně navázaly slavnostní okamžiky otevření pohřební kaple u nového hřbitova. Pietu místa, kde si člověk nejsilněji uvědomuje, že je „prach“ a že se v „prach“ obrátí, umocnil houslový koncert mistra Václava Hudečka.
Kontakt:
Folklorní sdružení ČR
Senovážné nám. 24
Praha 1
Tel.: + 420 234 621 218
E-mail: foscr@foscr.cz
www.folklornisdruzeni.cz
|