Zpráva výboru FoS ČR o výsledcích činnosti organizace v uplynulém období
a dalších úkolech sdružení v letech 2012 – 2016
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Vážené delegátky, vážení delegáti, dámy a pánové,
v uplynulých čtyřech letech se v životě Folklorního sdružení České republiky odehrálo mnoho zajímavého. Pokračovala naše práce v rozvíjení odkazu našich předků v oblasti lidové hudby, zpěvu a tance, naše soubory uskutečnily tisíce vystoupení, pokračoval rozvoj lidových slavností a mezinárodních folklorních festivalů a dalších aktivit našeho sdružení. Naše sdružení vstoupilo do třetího desetiletí své existence.
Myslím si, že můžeme být právem hrdi na výsledky, kterých se nám v tomto období podařilo dosáhnout. Z těch, které zvlášť výrazně vystupují do popředí, mi dovolte jmenovat alespoň následující:
- naše sdružení si vydobylo významnou pozici mezi sdruženími dětí a mládeže i mezi kulturními spolky v naší zemi. V roce 2010 jsme již podruhé získali titul „Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží“. Patříme mezi významné organizace České rady dětí a mládeže. Od mezinárodní organizace IGF jsme získali „Vlajku identity“. Vysoká vyznamenání mezinárodních organizací získali také někteří naši členové.
- také naše členské subjekty dosahují vynikajících výsledků. Daří se jim přivážet prestižní ceny z mezinárodních festivalů, ale jsou také daleko víc vidět v regionech, městech a obcích a získávají za svoji práci uznání a díky mnoha představitelů samosprávy a spoluobčanů.
- dařilo se nám šířit český, moravský a slezský folklor i jeho dobré jméno mezi našimi spoluobčany i v zahraničí. Folklorní festivaly dnes ročně navštěvuje více než jeden a půl milionu diváků a což považujeme za velice důležité, především je zde nárust mladých diváků. Informace ze světa folkloru jsme šířili v našem časopise Folklor,Kalendáři akci, informačním servisem, na webových stránkách, v našich dalších tiskovinách, na veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraničí a s pomocí našich mediálních partnerů také na rozhlasových vlnách a v dalších médiích. Naše výstava „Česká republika – folklorní velmoc v srdci Evropy“ se dostala i do Rady Evropy ve Štrasburku.
- dařilo se nám získávat širokou podporu členů Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, představitelů samosprávy v krajích, městech a obcích, kteří si stále více uvědomují významný společenský přínos činnosti našeho sdružení v celé řadě oblastí, ale zejména ve výchově dětí a mládeže.
- zatím se nám dařilo čelit některým nepříznivým vlivům a tendencím, které ovlivňují náš život: celoevropskému a celosvětovému poklesu výroby, úsporným opatřením, která ovlivňují naše ekonomické možnosti, negativním tendencím v politickém životě společnosti. Často se říká, že žijeme ve složité době. Za dobu existence našeho sdružení však jen těžko najdeme dobu, která by byla jednoduchá.
Pojďme se teď společně ohlédnout, jak se nám dařilo jednotlivé body programu, schváleného minulou valnou hromadou na léta 2008 – 2012, naplňovat:
Usnesení nám uložilo
Utvářet a rozvíjet vztah dětí, mládeže i dospělých k dědictví národní lidové kultury a získávat je k hledání možností jeho současného pokračování. Formovat a rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti v tvůrčím zpracování lidové hudby, zpěvu a tance. Posilovat výchovné poslání folklorních souborů dětí a mládeže v duchu tradičních kulturních a mravních hodnot. Zkvalitňovat práci s talenty a jejich uplatňování v činnosti souborů, rovněž na folklorních slavnostech a festivalech.
V uplynulém období se v České republice i jinde konalo několik významných jednání mezinárodních organizací lidového umění. Jestliže nám svět něco závidí, jestli o něčem mluví s obdivem, tak je to práce s dětmi a mládeží, naše schopnost získávat pro aktivní účast ve folklorním hnutí a dění tu nejmladší generaci. Jestliže více než 80% naší členské základny tvoří děti a mládež, svědčí to o schopnosti lidové písně, zpěvu, hudby a tance, promlouvat k mladé generaci, oslovovat ji způsobem, který je pro ni přijatelný, kterému jsou mladí lidé ochotni naslouchat a přijímat myšlenky, které nám sděluje.
Těmi, kdo jim pomáhají najít k lidové písni a lidovému umění cestu, jsou především vedoucí folklorních souborů, lidových muzik, choreografové a řada dalších dobrovolníků z řad dřívějších generací, ale také ředitelé a další pracovníci folklorních festivalů, kteří jsou schopni vhodnou dramaturgií přivést děti a mládež do hledišť a na pódia folklorních akcí. Všem vám, kteří se na této každodenní záslužné práci podílíte, patří náš obdiv, naše poděkování.
V práci s mladými talenty si svoje místo upevnila celostátní soutěž dětských zpěváků lidových písní „ZPĚVÁČEK“, která dnes patří mezi celostátní prestižní akce. Podařilo se nám však pokročit také ve výchově dětí, které hrají na hudební nástroje. V našich lidových muzikách hrají děti, které patří v celostátním měřítku mezi nejlepší. Výrazně tomu napomohly změny v orientaci základních uměleckých škol. Zatímco před lety jejich učitelé neviděli rádi, když dítě hrálo také lidovou hudbu, dnes probíhá celostátní soutěž ZUŠ ve hře na lidové nástroje. Její celostátní kola v Kyjově a v Mikulově představila mnoho výrazných talentů, které v lidové hudbě našly zalíbení a budou se jí jistě věnovat i nadále.
Pokročili jsme také v mezinárodní spolupráci ve výchově mladých talentů. Ve spolupráci s Národním osvětovým centrem v Bratislavě jsme v rámci Dnů tradiční kultury pomáhali výchově mladých tanečníků, lidových muzik a jejich primášků.
Lidová hudba, zpěv a tanec však neoslovují jen ty tisíce dětí, které se jim aktivně věnují. Za velice záslužnou práci považujeme skutečnost, že naprostá většina dětských souborů každoročně několikrát vystupuje pro své vrstevníky na koncertech, pořádaných základními školami a kulturními zařízeními. Repertoár těchto koncertů bývá většinou zaměřen k přiblížení svátků jara, adventu a vánoc. Soubory dětí a mládeže však svými vystoupeními vstupují také do celkového života měst a obcí. Častými příležitostmi bývají masopustní obchůzky, prezentace jarních lidových zvyků (vynášení smrtky, stavění a kácení máje), slavnosti sběru úrody (dožínky, vinobraní), zvyky spojené s církevními tradicemi, hody a další.
Usnesení nám dále uložilo
Usilovat o rozvoj odborných a metodických znalostí a zkušeností vedoucích souborů a jejich členů. Ve spolupráci s odbornými institucemi a předními odborníky v oblastech etnografie a folkloristiky zvyšovat jejich znalosti lidové kultury Čech, Moravy a Slezska a další vědomosti a dovednosti, potřebné pro vedení souborů.
V tomto směru se nám podařilo úspěšně navázat na čtyřsemestrální kursy Školy lidových tradic, pořádané s akreditací MŠMT pro vedoucí, choreografy a další činovníky souborů ve spolupráci s NÚLK Strážnice a NIPOS – ARTAMA Praha. Letos byl ukončen již 5. běh školy, který ukončilo 42 frekventantů. Jednáme s našimi partnery o pokračování školy v příštím roce v Praze a již dnes je o její pokračování veliký zájem. Dnes možná ještě plně nedoceňujeme přínos této formy vzdělávání pro budoucí generace folkloristů. Chtěli bychom také, aby soubory více využívaly ve své práci frekventantů školy ve svém okolí. Možná by mohli dostávat více příležitostí v tvorbě nových programových čísel souborů pro přehlídky Prameny, které nám v některých regionech nefungují tak, jak bychom si přáli.
I když u nás folklor žije celostátně, jeho konkrétní projevy jsou a budou vždy lokální nebo regionální. V tomto směru FoS ČR bohužel nenachází dostatek sil a prostředků ke vzdělávání vedoucích a dalších členů souborů v regionech a v tomto směru se nedaří realizovat tento záměr většině regionálních folklorních sdružení. Oceňujeme výsledky, kterých se v tomto směru daří dosahovat v regionech Horácka, Valašska a jižních Čech.
Již zmíněné Prameny mohou v seznamování s regionálními etnografickými zdroji sehrávat velice významnou úlohu. První z těchto přehlídek se uskutečnila 21.2. 1992 a v uplynulých dvaceti letech se těchto přehlídek uskutečnilo již 87. Přehlídky sehrávají svoji pozitivní roli především v regionech Těšínského Slezska, Ostravy, Valašska, Prahy a středních Čech, jinde jsou však sporadické, anebo úplně vymizely. Domníváme se, že je to jeden z problémů, kterým by se měla vážně zabývat zejména regionální folklorní sdružení. Zamyslet se, jestli jim a souborům Prameny mohou něco přinést a pokud ano, proč se je nedaří realizovat. Možná je to i proto, že dnes mají soubory daleko více možností prezentace, než tomu bylo před dvaceti lety. Účast na festivalech, která může tuto mezeru částečně nahradit, však nemá tak výrazný vzdělávací efekt, většinou postrádá vyhraněnou regionální orientaci a nechává stranou část souborů, které se svými kvalitami k účasti na festivalech nedosahují.
Oceňujeme také přínos regionálních, krajských a celostátních přehlídek dětských folklorních souborů a celostátních přehlídek choreografií dospělých souborů. Letos probíhá tato přehlídka v Jihlavě a velice nás mrzí časová kolize této akce s naším jednáním.
Program, schválený na valné hromadě, nám dále ukládal
Podporovat další rozvoj lidových slavností, mezinárodních folklorních festivalů a dalších folklorních aktivit jako nejvýznamnější možnosti pravidelné veřejné prezentace výsledků práce folklorních souborů a zajímavých cílů cestovního ruchu. Dále rozvíjet systém informací o folklorních aktivitách, hledat a využívat možnosti vytváření turistických produktů jako možných zdrojů posilování ekonomické stability sdružení a jeho členských subjektů.
O folklorních slavnostech a festivalech najdete některé souhrnné informace ve zprávě, která vám je předkládána písemně. Přesto bych se ale rád u některých momentů znova zastavil. Určitě nás těší, jakého velkého rozmachu dosáhly folklorní festivaly v naší republice. Dnes čítá naše členská festivalová rodina 64 „sourozenců“. Přibývají další a další, často i v místech, kde bychom to dříve vůbec nečekali. A další a další festivaly se hlásí o členství v našem sdružení. To je jistě potěšující. Má to však i svá úskalí. Jestliže se počet festivalů v posledních letech zdvojnásobil a námi nabízená spolupráce se neomezuje, ale naopak rozšiřuje, pak je ale také dvojnásobná práce, kterou pro festivaly musíme udělat a dvojnásobná finanční částka, kterou si naše pomoc vyžaduje. Jestliže počet členských festivalů nechceme omezovat, a to by asi nebylo to nejlepší řešení, pak jen těžko hledáme klíč k rozluštění této tajenky.
Jsme velmi rádi, že na naše festivaly stále častěji přijíždějí soubory z exotických zemí, které přitáhnou často i jinak nefolklorní publikum. Tato skutečnost by však neměla vést k omezování účasti našich domácích členských souborů. Nad možnostmi výraznější podpory festivalů, na kterých dominuje především český, moravský a slezský, se nový výbor bude muset zamýšlet a hledat vhodná řešení.
Na jednom z posledních jednání našeho výboru jsme se zamýšleli, jestli současné podmínky práce dostatečně motivují soubory ke zvyšování jejich úrovně a kvality repertoáru. A dospěli jsme k závěru, že by nám v tomto mohly pomoci folklorní festivaly. Pozvání na festival je pro soubor jistě určitým oceněním kvality jeho práce. K výraznější motivaci by však mohlo napomoci častější oceňování souborů na festivalech. Připomeňme si, co přinesla změna z přehlídky na soutěž Zpěváčkům. Velice se zvýšil zájem účastníků i sdělovacích prostředků o tuto akci. A soubory se potřebují více pochlubit v místě svého působení při snahách o získání dotací a sponzorských příspěvků.
Usnesení nás dále zavázalo
Podílet se na propagaci lidové hudby, zpěvu a tance jako významných součástí národního kulturního dědictví a jejich pokračování v současných podmínkách. K tomu využívat webové stránky sdružení, časopis Folklor, spolupráci s mediálními partnery, tradiční i nové publikace a nosiče pro členskou základnu a veřejnost.
Myslím si, že tato oblast je v potřebné míře obsažena v písemně předložené zprávě a není třeba ji dále komentovat.
Naším dalším úkolem bylo
S využitím členství FoS ČR v mezinárodních organizacích IOV, CIOFF a IGF vést soubory a jejich členskou základnu k poznávání folkloru a lidového umění jiných zemí (zejména Slovenska a dalších partnerských zemí Evropské unie). Podporovat navazování a prohlubování přátelství, vzájemné návštěvy a výměnné pobyty souborů
Také o této oblasti práce najdete dostatek podkladů v písemně předložené zprávě. Přesto bych se na tomto místě zastavil u některých problémů.
Doba se mění a podmínky účasti na festivalech se vyvíjejí. V době internetu není problém najít si ten správný festival, na který bychom chtěli vyjet, kontaktovat jeho vedení a pokud náš soubor je svými kvalitami pro tento festival zajímavý, dojednat si účast. Doba je však taková, že se nám i mezi folklorní festivaly dostal byznys. Řada festivalů nabízí účast souborům bez ohledu na kvalitu za úplatu, nabízí to i řada agentur. A nemá smysl se tím trápit. Účast na folklorních festivalech se stala jedním z odvětví tématické turistiky.
Občas k nám pronikne zpráva, že na zahraniční zájezdy se dostanou jen vybrané soubory a ostatní tuto možnost nemají. Rád bych tady tuto informaci uvedl na pravou míru. Samozřejmě máme zájem, aby naše sdružení a naši republiku v zahraničí reprezentovali ti nejlepší. To je však jen jeden úhel pohledu. Druhý úhel spočívá v tom, co je vedení souboru schopné a ochotné pro zahraniční zájezd udělat. Možná by po nás někteří chtěli, abychom jim předložili nabídku atraktivních festivalů a oni si po dvou měsících váhání ukázali prstem na ten, který se jim hodí nejvíc, případně si to ještě týden před výjezdem rozmysleli. Tak to ale nefunguje a ani fungovat nemůže. Výjezdy na zahraniční festivaly jsou především o reciprocitě. My pozveme za výhodných podmínek vás a vy zase nás. A že některý soubor žádný festival nepořádá? Pak si musí najít festival, nebo akci která bude ochotna za jeho finančního přispění vybraný soubor přijmout. Je to často o víceletých kontaktech, přátelství, spolupráci i vzájemné důvěře. Folklorní sdružení často nabízí, a často i neúspěšně, řadu zájezdů na festivaly bez splnění podmínky reciprocity. Ale jestli se vám nehodí země nebo termín, nedá se nic dělat.
Podporovat zkvalitnění a rozvoj činnosti regionálních folklorních sdružení a ve spolupráci s nimi podporovat vnitřní souborovou činnost a jejich folklorní i spolkové aktivity s důrazem na spojení s místem a regionem působení, výroční a krajové zvyky a obyčeje, spojení s kulturním a veřejným životem v obcích, městech regionech a krajích. Rozvíjet spolupráci a vzájemné všestranné kontakty mezi soubory, jejich vedoucími a členy. Upevňovat vědomí vnitřní sounáležitosti členů sdružení.
To byl náš další úkol.
Jsme si vědomi významného a nezastupitelného postavení regionálních folklorních sdružení v celé našem folklorním hnutí. Pro folklorní soubory je to nejbližší článek, od kterého mohou žádat pomoc nebo radu, je to fórum tříbení názorů a výměny zkušeností z každodenní souborové praxe, je to také platforma k prosazování požadavků souborů vůči samosprávě. Pro výbor FoS ČR jsou regionální folklorní sdružení zdrojem informací o životě souborů a také článkem, který může názory a požadavky vysvětlovat a prosazovat v souborové práci. Proto nás znepokojuje malá účast předsedů regionálních folklorních sdružení na jednáních výboru. Pravidelně se jednání výboru účastnili zástupci Těšínského Slezska, Ostravy, Valašska, Hané, Horácka, Jižních Čech, Prahy a středních Čech. Možná by se měl nový výbor pokusit analyzovat příčiny tohoto stavu a hledat cesty k užšímu spojení s regiony.
Nemyslíme si, že by výbor a sekretariát dělali pro regiony málo. V uplynulém období se podařilo ve většině regionů dosáhnout setkání ředitelů folklorních festivalů s hejtmany a dalšími představiteli krajů. Marketingovou podporu folkloru v krajích představují také rozhovory s hejtmany, uveřejňované postupně v časopise Folklor. Snažili jsme se také prosazovat podporu folkloru v Asociaci krajů ČR. Pomáháme získávat záštity představitelů krajů nad folklorními festivaly. Pomáháme v získávání podpory krajů při prezentaci regionů na národním krojovém plese. Pomohli jsme také k získání podpory Moravsko-slezského a Zlínského kraje v přípravě a zabezpečení účasti souborů na letošním Všesokolském sletu.
Činnost drtivé většiny našich členů je dobrovolná, je vykonávaná bezúplatně. Přesto se však při prosazování a realizaci některých našich požadavků neobejdeme bez finančních prostředků. Proto nám X. valná hromada uložila úkol
Vést kroky k vytvoření ekonomicky silného a stabilního sdružení jako partnera – příjemce dotací a grantů poskytovaných státními institucemi a EU. Podílet se na získávání finančních prostředků pro jednotlivé festivaly, regionální sdružení i soubory. Získávat státní orgány, samosprávu a spolupracující organizace pro jejich podporu. Pomáhat členským souborům a festivalům v řešení autorsko-právních problémů, pojištění, materiální pomoci a zajištění dalších členských výhod.
Naše výsledky v této oblasti práce v uplynulých čtyřech letech můžeme považovat za střídavě úspěšné. Hodně jsme si slibovali od možnosti získávat prostředky z fondů Evropské unie. V uplynulém období jsme zpracovali a podali 5 žádostí o podporu z těchto zdrojů. Ve dvou případech byly naše žádosti přijaty kladně, nakonec došlo k realizaci jediného projektu, kterým byl Folklorní kaleidoskop jižní Moravy a Vysočiny. I když realizace tohoto projektu nesporně přispěla k oživení folklorních aktivit v obou těchto krajích, nemůžeme být s celkovým efektem projektu zcela spokojeni. Ukázalo se, že realizace projektů, podpořených EU je velice náročná zejména na administrativu, dokazování výsledků a přesné vyúčtování. Navíc se v průběhu realizace projektu objevují další a další požadavky, se kterými jsme původně nepočítali. Velice náročné je také předfinancování projektů, pro které jako nezisková organizace jen velice obtížně hledáme zdroje. Rozhodně nebudeme na podporu našich záměrů z fondů EU rezignovat. Nový výbor však musí velmi pečlivě zvažovat, do jaké míry jsme schopni těchto prostředků účelně a efektivně využít.
Tradiční finanční podporu jsme získávali z prostředků státního rozpočtu, z dotací MŠMT, MMR a MK. Páteřní finance se nám dařilo získávat hlavně z dotací MŠMT. Proto nás v letošním roce velice překvapilo meziroční snížení dotace od tohoto ministerstva o 46%. Toto rozhodnutí pro nás bylo likvidační a podnikli jsme všechny možné kroky k jeho zvrácení a navýšení dotace na úroveň minulých let, což se z větší části teprve v těchto dnech podařilo. Stálo nás to však spoustu sil, času a jednání a nepřispělo to ke klidné a pravidelné práci sekretariátu. Bohužel musíme počítat se skutečností, že školství bude i v dalších letech ovlivňováno nepříznivými ekonomickými výsledky a že podpora organizací dětí a mládeže nemusí patřit mezi priority ministerstva.
Stále obtížněji se nám získávají také prostředky z dalších zdrojů. Budeme se snažit zachovat úroveň podpory ze strany samosprávy. Na štěstí stále více rozhodujících osobností v krajích, městech a obcích, chápe význam folklorních aktivit pro život v regionech. I tam však bude záležet na ekonomických výsledcích, které budou rozhodujícím způsobem ovlivňovat rozpočty. Budeme usilovat také o získávání podpory z privátních zdrojů. Tady jde ale o každoroční boj, jehož výsledek je nejistý.
I když netvoří rozhodující objem financí, přesto jsou velice významným zdrojem prostředků pro naši organizaci příjmy z členských příspěvků. Občas k nám proniknou názory vedení některých souborů, jejichž podstatný obsah se dá shrnout do věty: nebudeme platit příspěvky, protože pro nás FoS nic nedělá a členství nám nic nepřináší. Již mnohokrát jsme písemně i ústně vysvětlovali výhody, které členové našeho sdružení mají. Zkusme to teď udělat jako při účtování v hospodě. Vezmeme tužku a papír a budeme počítat.
Na jednu stranu účtu napíšeme výši členských příspěvků, které soubor za rok zaplatí: průměrný soubor má 40 členů, podle věkové struktury sdružení je to 18 dětí, 11 mládežníků a 11 dospělých. Podle platných pravidel soubor zaplatí na příspěvcích 3.650 Kč. Jistě nezanedbatelná částky
Pojďme však na druhou stranu účtu. Soubor za tuto částku získává:
- úrazové pojištění členů (hradí se 17 Kč za osobu) ve výši Kč 680
- odpovědnostní pojištění vedoucího Kč 50
- úsporu na poplatcích OSA při 3 vystoupeních za rok cca Kč 2.400 (minimum)
- roční předplatné časopisu Folklor Kč 360
- další tiskoviny zdarma Kč 100
- zvýhodněná účast na 1 festivalu (2000 za dopravu)Kč 2.000
- celostátní propagace v kalendáři a na webu Kč 1.000
- průměrná roční dotace FoS ČR z prostředků MŠMT Kč 1.700
Zatím tedy dělá druhá strana účtu Kč 8.290
Výnos z investované částky 66%
Ukažte mi prosím banku, která vám takovýto roční výnos nabídne. A to jsme ještě nezapočítali řadu dalších výhod – možnost prezentace na veletrzích doma i v zahraničí, možnost distribuce vlastních tiskovin do zahraničí, zvýhodněné tisky v TG Tisk Lanškroun, 50% slevy při natáčení studiem Vemori, 5% slevy na šití krojí, zahraniční pomoc a další a další položky.
Opravdu FoS ČR souborům za příspěvky nic nedává?
Pokud vám tedy některý vedoucí souboru řekne, že mu členství ve FoSu nic nepřináší, upozorněte ho na možnost zrušení členství. Jinak se totiž stává parazitem na ostatních. Vy, kteří řádně platíte, protože jinak byste tu nebyli, to platíte za něho. Vy dostanete o to míň. A to jsou velice jednoduché a srozumitelné kupecké počty.
Už jako kdybych slyšel námitku: ale za dětské soubory se přece OSA neplatí. Ale platí, vážení, platí. Jenom poplatek neplatí přímo dětské soubory, ale úhrada jde z jiných zdrojů. Na spoustu věcí jsme si prostě zvykli a považujeme je za samozřejmost. Jakoby se děly samy od sebe. Ale ono to tak bohužel není.
I když se nám daří získávat do našich řad stále další a další děti a mladé lidi, nemůžeme přehlédnout, že naše stále mladé sdružení má stále starší funkcionářský aktiv. Našemu odstupujícímu výboru je dohromady 485 let, průměrný věk člena výboru je téměř 54 let. A to se nám zdá na organizaci dětí a mládeže opravdu hodně. Bohužel, o mnoho lépe na tom nejsou ani představitelé regionů. A když se podíváte na věkovou strukturu vedoucích souborů a ředitelů folklorních festivalů, ani tam si moc nepomůžeme. Asi se uplatňuje zásada, že dokud kůň táhne, je zbytečné přepřahat. Víme, že je složité žádat na někom, kdo naplno pracuje v souboru a samozřejmě se musí věnovat také rodině a zaměstnání, aby dělal ještě něco navíc. Od vedoucích souborů a ředitelů festivalů slýcháme, že mladí jsou ochotni pomoci v dílčích oblastech práce. Málokdo však chce převzít svůj díl odpovědnosti za celek. Staří lidé však mají často i staré myšlenky a nechápou dost dobře, co vlastně ti mladí chtějí. V zájmu zlepšení komunikace mezi výborem a členskou základnou by bylo dobré, abychom si tyto skutečnosti před novou volbou plně uvědomili.
Od našich počátků v roce 1990 se v naší organizaci mnohé změnilo. Tenkrát se nám ani nesnilo o výsledcích, kterých sdružení za tu dobu dosáhlo. Ale byli jsme ochotni a schopni se o ně porvat a všichni pomoci podle svých možností. Všichni jsme byli na jedné lodi. Mám obavu, že dnes je situace jiná. Někdy zaslechneme jakési dělítko: my a oni. My v souboru a oni na FoSu. Nejsme ale my a oni. Vy všichni jste FoS. Bez vás žádný FoS ČR neexistuje. Právě vy dnes a denně rozhodujete o tom, jaké bude naše sdružení, co s ním chcete dělat a co nechcete. A jestli něco chcete nebo nechcete, řekněte to otevřeně tady a dnes.
Na vzniku i životě našeho sdružení se podílela řada vzácných osobností, které už dnes mezi námi sedět nemohou, ale stále na ně vzpomínáme. Patřili mezi ně také:
Jaroslav Štika, bývalý ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Jan Rokyta, vynikající muzikant, cimbalista, rozhlasový redaktor, autor mnoha úprav a programů, dlouholetý předseda poroty Zpěváčka ve Velkých Losinách
Irena Valentová, vedoucí souborů Šumava a Šumavánek Klatovy, ředitelka MFF Klatovy, dlouholetá členka naší kontrolní komise
Dana Brtníková, významná osobnost lidové hudby Horácka, která působila v souborech Vysočan, Pramínek a Šípek a vychovala několik generací lidových muzikantů
Květa Molináro, dlouholetá tajemnice pro IGF a Itálii, propagátorka české lidové kultury
A to zdaleka nejsou všichni, kteří nás v posledních čtyřech letech opustili.
Vážení delegáti, vážení hosté, dámy a pánové,
Uplynulé čtyři roky činnosti sdružení představují nesmírný kus obětavé práce pro děti, pro tuto společnost, pro folklor, pro lidové tradice. Tato doba vzbuzuje úctu k tomu, co bylo vykonáno, obdiv k práci mnoha známých a přátel, těch kteří už naše řady opustili, ale také k práci těch mnoha tisíců bezejmenných,, bez nichž bychom zde dnes neseděli. Ať je tato doba současně také závazkem pro nás všechny k pokračování v činnosti Folklorního sdružení ČR a zdrojem pro jeho další rozvoj.
Dovolte mi, abych v závěru tradičně poděkoval:
odstupujícímu výboru Folklorního sdružení ČR, který v uplynulém období pracoval odpovědně a spolehlivě a má výrazný podíl na dosažených výsledcích
kontrolní komisi, která odvedla velký kus práce zejména v kontrolách hospodaření v ústředí organizace, ale také při řešení dalších problémů
předsedům a výborům regionálních folklorních sdružení
vedoucím souborů, jejich choreografům a vedoucím lidových muzik, bez jejichž dlouhodobé, náročné a obětavé práce si nelze naši činnost představit
ředitelům a dalším organizátorům lidových slavností a mezinárodních folklorních festivalů, kteří udělali velice mnoho k propagaci naší tradiční lidové kultury v celé společnosti i v mezinárodním měřítku
všem jednotlivým členům, kteří se na výsledcích v uplynulých letech podíleli
všem našim spolupracovníkům, představitelům zastupitelských sborů, ministerstev, organizacím dětí a mládeže, všem hejtmanům, starostům a primátorům
všem našim sponzorům, ať už nám věnovali víceciferné částky anebo pomohli jiným způsobem
všem našim přátelům a spolupracovníkům v zahraničí
všem lidem, kteří to s námi v uplynulém období mysleli dobře, sledovali a podporovali naši činnost a měli nás rádi.
Děkuji za pozornost
Zdeněk Pšenica,Praha 17. 11. 2012
Výbor a předsedové regionálních sdružení se scházeli v uplynulém volebním sdružení pravidelně dle plánu
Ředitelé festivalu se scházeli rovně pravidelně , dvakrát ročně a rovněž se účastnili individuálních jednání
Poděkovat nekandidujícím členům výboru a KK a I. Valentové
Komentovat současný ekonomický stav a výhled
Poděkovat jmenovitě pracovníků sekretariátu a externistům
|